Proč druhé patro visí nad prvním ve starých bulharských domech?

Zdá se, že Bulharsko, které je díky podobné mentalitě, jazyku a často protínajícím se historickým cestám téměř naším rodákem, vás už nemůže překvapit. Staré ulice historických center většiny měst v zemi růží však mají jednu zvláštnost: druhé patro domů je téměř vždy větší než první. Díky přítomnosti takových složitých architektonických forem se člověk diví, proč jim Bulhaři tak ztížili život?

Druhé patro visí nad chodníkem jako balkon nebo arkýřové okno, ale římsa je plnohodnotným obytným prostorem.

Většina starých domů tohoto typu, které se dochovaly dodnes, byla postavena v 17. – 19. Století a nacházejí se ve starověkých městech na pobřeží: v Sozopolu a Nesebaru; a také v rámci země, například ve Veliko Tarnovo.

Ve městech na pobřeží byla spodní část starého domu nejčastěji postavena z kamene, méně často ze dřeva. Byly zde pomocné a technické místnosti, obchodní obchody nebo taverny. Druhé patro je dřevěné a dodnes jsou v něm obývací pokoje. Římsa druhého patra byla připevněna trámy k kamennému nebo dřevěnému podkladu prvního.

Ve středu země jsou domy s římsou nejčastěji kamenné, ale účel prostor v nich se neliší od bydlení v Černém moři.

Existuje několik verzí, proč Bulhaři potřebují tak velké druhé patro. Snad nejnepravděpodobnější je omezené území. Tento důvod by mohl vysvětlit složitou architekturu v přímořských městech nacházejících se na malých poloostrovech. Ve středu Bulharska je ale spousta pozemků, není třeba šetřit místo.

Další verze tvrdí, že daň z nemovitosti existující před několika stoletími byla vypočítána na základě oblasti, kterou dům zabíral na pozemku, a mazaní Bulhaři tak zvýšili bydlení osvobozené od daně metrů.

Jsou také takoví, kteří považují zvláštnost architektury starých bulharských domů pouze za estetickou záležitost.