Perpetual motion machine: je to možné

Problém vytvoření stroje s nepřetržitým pohybem straší mysli vědců již více než sto let a se záviděníhodnou pravidelností sem tam se objeví „senzační“ informace, že se někomu podařilo vytvořit tuto věčnost motor.

Pokusme se přijít na to, proč ještě nebyl sestaven skutečně fungující stroj s permanentním pohybem a zda je to v zásadě možné.

Druhy strojů s permanentním pohybem

Perpetual motion machines lze zhruba rozdělit do dvou typů:

• Prvním typem jsou výrobky, které svou prací porušují dva zákony najednou: první a druhý zákon termodynamiky.
• Druhým typem jsou výrobky, které svou prací zpochybňují pouze druhý zákon termodynamiky.

Uvažujme například tuto variantu nemožného motoru:

Vezmeme si konvenční kovovou kouli a umístíme ji mezi protilehlé póly silného magnetu.

V tomto případě předpokládejme, že původně masivní kovová clona chrání míč před jedním z pólů pod ním číslo 1, pak se pod silou elektromagnetické přitažlivosti začne kovová koule pohybovat k pólu pod №2.

Jakmile se míč přiblíží k pólu # 2, obrazovka před pólem # 1 se sklopí a obrazovka před pólem # 2 se naopak zvedne.

V důsledku toho kovová koule změní směr pohybu a začne se pohybovat směrem k pólu # 1.

Energie bude tedy extrahována z samotné válcovací koule a pokud jsou tyto obrazovky umístěny na koncích takového vyvažovače, nebude na jejich spouštění a zvedání vynaložena žádná energie.

Všechno se zdá být krásné a teoreticky může takový motor běžet donekonečna.

Hlavní nevýhodou takového motoru je to, že když je kovové síto zasunuto dovnitř magnetické pole v něm vznikne elektrický proud podle zákona elektromagnetické indukce Faraday.

To zase znamená, že ze systému bude unikat energie díky práci Ohmova zákona.

Je snadné si představit, že pokud jsou magnety dostatečně silné, aby se kovová koule mohla hýbat, pak tam také budou dostatečně silné, aby způsobily velké ztráty odporu v kovových štítech, když se pohybují v magnetu pole.

Z tohoto důvodu takový atraktivní motor jednoduše nebude fungovat.

Toto je nejjednodušší verze „perpetual motion machine“, ale na jejím příkladu je to na první pohled pochopitelné ideální motor nebude v praxi fungovat, pokud nezohledníte všechny faktory, které na něj mají vliv mu.

Ale nadšenci, kteří takové motory vytvářejí, se v polovině 20. století nezmenšují, americký patentový úřad, který byl jednoduše zaplaven přihláškami, předložil následující požadavek na projekty věčné motory.

Spolu s technickou dokumentací pro získání patentu je bezpodmínečně nutné předložit funkční prototyp.

Po zavedení takového požadavku nával aplikací úplně vyschl.

Samozřejmě nepředpokládám, že tvrdím, že stroje na neustálý pohyb jsou v zásadě nemožné. S naší současnou technologií to spíše není možné.

Možná, že inženýři budoucnosti zásadně změní všechny existující teorie a budou psát novou fyziku. Ale zatím je realita taková, že stroj na neustálý pohyb je jen sen.

Co myslíš? Napište o tom do komentářů a nezapomeňte na lajky a reposty.

Děkuji za pozornost!