Dala osamělému sousedovi květinové „ženské štěstí“ - o rok později se provdala
Mám kamarádku Lenu. Po dlouhou dobu z nějakého důvodu neměla štěstí na muže. Jakmile se s někým seznámí nebo začne chodit, ukáže se, že má spoustu špatných návyků, pak se chytí syn jeho matky a pak je naprosto pitomec.
Pak s ní sám přestane komunikovat. A roky ubíhaly, Lena měla příští rok již 30 let. A jako každá žena chcete porodit děti. Obecně mi jí bylo líto.
Blížil se 8. březen, jako obvykle jsem přemýšlel, co dát svému nejlepšímu příteli. Šel jsem do květinářství. Prodavačka, milá žena, se začala ptát na povahu svého přítele a snažila se najít vhodnou rostlinu.
Když zjistila, že Lena je osamělá, byla překvapená, když se zeptala, proč jsem jí to hned neřekl a přinesl květinu. "Tady se tato květina nazývá ženské štěstí." Prezentujte to a brzy vaše přítelkyně určitě potká svůj osud, “navrhl prodejce.
Květina se mi v zásadě líbila, ale na znamení nevěřím, tak jsem si ji koupil jednoduše kvůli jejímu dekorativnímu efektu. Prodejce uvedl, že také kvete.
Když jsem se vrátil domů, pro zábavu jsem hledal informace o této rostlině. Zjistil jsem, že jeho vědecký název je spathiphyllum. Následujícího dne jsem to dal kamarádovi. O znameních nic neřekla.
O měsíc později Lena zavolala a pozvala mě na návštěvu. Když jsem dorazil, vzala mě na parapet: „Podívej.“
Poznal jsem květinu, kterou jsem dal. Pouze na něm bylo mnoho krásných sněhově bílých květů, jako plachty. Potom jsem se přiznal svému příteli, že to není jen květina, že s ní souvisí víra. A pokud začne kvést, pak bude mít dívka brzy svatbu. Lena se zasmála: „Co jsi za svatbu? Nemám nikoho".
A o dva týdny později, když jsem potkal kamarádku, jsem ji nemohl poznat. Celá zářila štěstím. A v rozpacích řekla, že se zamilovala až po uši. Brzy mě představila Andrey.
A o dva měsíce později mě najednou pozvala na svatbu. Samozřejmě jsem ji trochu odradil. Od známosti uběhlo příliš málo času. Ale byla neoblomná.
Když jsem jí pomáhal se svatbou, jednoho večera můj pohled padl na spathiphyllum. A myslel jsem si. Pravděpodobně mu tedy nakonec není nadarmo říkali „ženské štěstí“. Ukázalo se, že víra se naplnila.
Naštěstí se manželství Leny ukázalo být dlouhé. Byli spolu patnáct let, dvě děti, žili v lásce a porozumění. A často si pamatujeme ten příběh o květině. Zároveň mi můj přítel vždycky děkuje a dodává, že pak jsem v obchodě pravděpodobně potkal čarodějku.