Přítelkyně mají na manžela špatný vliv, ale ona tomu nerozumí
Stále máme velmi mladou rodinu - ani ne dva roky po naší svatbě, ale ve vztazích s mou ženou se již objevilo mnoho problémů. Nejurážlivější však je, že za to nemohou ani naši vina - celý důvod jsou manželkiny kamarádky, které na ni mají velmi negativní dopad.
A nevím, jak se ujistit, že už nikdy nebudou strkat nos do rodiny někoho jiného.
Zpočátku bylo s manželkou všechno v pořádku - líbánky, stěhování do nového bytu, plány na rekonstrukci, diskuse o budoucím životě. Jsem velmi domácí člověk, nepotřebuji nic kromě svého domova a blízkých.
Proto jsem se oženil, abych teď žil pro svou rodinu. A moje žena mě v tom plně podporovala, trávili jsme s ní všechny večery a víkendy. Dokud v nové práci neměla přátele.
Všechno to začalo neškodnými setkáními mé ženy po pracovním dni se svými přáteli. Jsem adekvátní člověk, chápu, že tam také potřebují drby, diskutovat o problémech svých žen.
A také není dobré se odtrhnout od týmu. A ani mi nevadilo, že si na takových firemních večírcích dovolila vypít pár sklenic vína. Ale pak tito známí nabrali úplně jiný směr.
Nejprve pozvala k návštěvě dvě ze svých nových přítelkyň. Nevadilo mi to, sedli jsme si, poznali jsme se, povídali si.
Snažil jsem se být zdvořilý, abych na ně udělal dobrý dojem. A pak k nim moje žena šla domů se zpáteční návštěvou. Pak začaly první poplašné zvony.
Jakmile mi to řekne moje žena - můj přítel má doma tak nádhernou velkou televizi. A nábytek je úplně nový. Protože můj manžel neustále tvrdě pracuje a vy, jak říkají, sedíte na svých centech na jednom místě. Co jí mám říct?
Vzali jsme si byt na hypotéku a platíme normálně, vždy je toho dost. Ale nemůžete si hned koupit všechno. A ona ani nechce poslouchat. Protože jí druhá přítelkyně řekla, že mě příliš oddává, věnuje mi hodně pozornosti a obecně nemá v rodině svůj vlastní názor.
Samozřejmě jsem vzplanul. Řekl, že tyto přítelkyně už nikdy nebudou v našem domě. Moje žena s nimi tedy začala o víkendech chodit do kaváren. A bez ohledu na to, jak moc jsem s ní mluvil, že by bylo lepší, kdyby strávila tento čas doma, moje žena se o mé žádosti nestará.
Sama si však nevšimne, jak se tito přátelé dostanou do naší rodiny a zničí ji. Ať řeknou cokoli, přijímá jejich slova v nominální hodnotě a dělá, co říkají. Jako bych pro ni teď byl prázdné místo.
A vůbec netuším, jak jí zabránit v tom, aby se setkávala s těmito přáteli. Nabídl jí, aby změnila zaměstnání, ale ona odpovídá, že se jí tam líbí a její tým je dobrý.
Přesto, když tam s nimi sedí celý den, a večer si také povídají po telefonu a vídají se o víkendech. Řekněme, že ať si vybere: buď já - nebo oni? Co dělat?