Po přestěhování do venkovského domu bylo prvním krokem zušlechtění pozemku a květinových záhonů: nyní místní obyvatelé pořádají v jejich blízkosti focení

Víte, co je podle mě nejdůležitější v domácnosti?

Krása a estetika. Věřím, že lidé by měli žít mezi krásou, aby jim byl život pohodlnější. A peníze s nimi nemají absolutně nic společného. Můžete žít v bohatém, luxusním, ale nepohodlném, ošklivém domě.

Proto, když jsme se přestěhovali do venkovského domu, první věcí, kterou jsem udělal, bylo dát krásu před dům a vytvořit vlastní květinové záhony vlastníma rukama od nuly.

Na mých záhonech je vše harmonické a ladí s barvou. Učím se všechno z přírody a všímám si, jak se barvy kombinují v přírodních podmínkách.

V prosinci jsme se přestěhovali do domu. Od konce února jsem začal zasít semena různých květin, která jsem koupil v internetovém obchodě a která se mnou sousedé sdíleli. Zasel jsem to do kelímků, položil na parapety, osvětlil speciálními fytolampami.

U sazenic je velmi důležité zalévání, teplotní podmínky, osvětlení, krmení a vlhkost vzduchu. Pokud tyto faktory nezohledníte a nezajistíte rostlině potřebné mikroelementy, těžko dosáhnete hojné sklizně.

K otázce pěstování sazenic květin jsem přistupoval velmi zodpovědně. Pro zavlažování jsem použil teplou, usazenou vodu a přidal do ní hrst dřevěného popela.

Je žádoucí, aby voda použitá k zavlažování měla stejnou teplotu jako vzduch v místnosti, kde rostou sazenice.

Při krmení jsem používal tekutá hnojiva, přidával jsem je při každém pátém zalévání.

V březnu můj manžel vytvořil malý skleník a já jsem v něm pokračoval v pěstování sazenic květin.

Už v červnu vypadaly moje květinové záhony pohádkově krásné, místní nepřestali obdivovat, přivedli děti, pofotili se a požádali o sdílení semen. Tyto květinové záhony nás spřátelily s vesničany, přivedly nás blíž, udělaly si naše vlastní.

K vytvoření tak živého místa není nutné mít luxusní palác několika pater se služebníky, stačí ten nejobvyklejší venkovský dům. Každý dům sní o tom, že bude milován a postaráno.