Vědci vytvořili první skutečnou mapu hranic sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem
Vědecká skupina z Los Alamos National Laboratory (LANL) poprvé v historii na základě skutečných dat vytvořila mapu hranic sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem.
Předtím byla hranice našeho systému s vámi vypočítána na základě matematických výpočtů a satelit NASA Interstellar Boundary Explorer (IBEX) umožnil vytvořit skutečný obraz. A nyní vědci s jistotou vědí, jaký je tvar heliosféry kolem naší hvězdy, zvané Slunce.
Jak se určuje hranice sluneční soustavy
Jak víte, kolem jakékoli hvězdy (Slunce zde není žádným výjimečným objektem) se vytvoří bublina sestávající z hvězdného plynu, kterému se říká heliosféra. Částice vyvržené Sluncem (nazývané sluneční vítr) se tedy rozptýlí do všech směrů počáteční rychlostí 4 miliony km / h.
Po určité době začne sluneční vítr vyvíjet tlak na prostředí mezihvězdného prostoru. A ukazuje se, že tlak slunečního větru vstupuje do rovnovážného stavu s působením vnějšího vlivu.
Když tedy dojde k takové rovnováze vnitřního a vnějšího tlaku, vytvoří se takzvaná heliopauza-vnější část ve tvaru slzy bublina sestávající z hvězdného plynu, uvnitř které je náš domov s vámi - Země je spolehlivě chráněna před škodlivými účinky mezihvězdného prostor.
V roce 2008 byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď NASA IBEX za účelem aktivního komplexního zvážení skutečných hranic. Senzory instalované na satelitu současně fungují jako lokalizátor ozvěny, ale ze samotného satelitu nevychází žádné aktivní záření.
Senzory zachycují jen slabé ozvěny od dopadu slunečního větru na blížící se „mezihvězdný“ proud.
V procesu takové interakce částic tedy vznikají takzvané energeticky neutrální atomy, což jsou přesně to, co zaznamenávají satelitní zařízení.
Vědci znají čas, rychlost a vzdálenost všech událostí (úlet částic z naší hvězdy, srážka a návrat nárazových částic). Z tohoto důvodu není v zásadě obtížné vypočítat vzdálenost, ve které se tyto neutrální částice objeví.
Pro takový výpočet bylo nutné shromáždit pouze potřebné charakteristiky za poslední desetiletí, od roku 2009 do roku 2019.
Po analýze shromážděných dat byli inženýři schopni přesně určit hranice heliosféry naší sluneční soustavy.
Bylo tedy možné stanovit, že vzdálenost od Slunce k náběžné hraně heliosféry je 120 astronomických jednotek a ocas se natáhne na 350 astronomických jednotek (1 astronomická jednotka je vzdálenost od Slunce do přistát).
Líbil se vám materiál? Pak to ohodnoťte a nezapomeňte se přihlásit k odběru kanálu. Děkuji za pozornost!