Vědci vytvořili živé roboty schopné sebereplikace
Skupina amerických inženýrů představila veřejnosti umělý inteligence a ručně sestavené xenoboty – živé mechanismy, které se získávají z embryonálních buněk žáby. Zjistili, že se spontánně rozmnožují. Tento objev bude diskutován v aktuálním materiálu.
První uměle žijící roboti a historie jejich vzniku
První xenoboty ukázali američtí vědci vědecké komunitě v roce 2020. K získání takových robotů vědci použili kmenové buňky extrahované z embryí jihoafrické žáby Xenopus laevis.
Vědci se přitom genomu nedotkli, ale provedli přeprogramování buněk. V embryu z použitých buněk by se tedy vytvořila kůže, ale inženýři se rozhodli z nich získat něco jiného.
Takže po inkubaci bylo asi 3000 buněk spojeno ručně pomocí speciálních pinzet a mikroelektrod.
Podobu xenobotů vědcům navrhla umělá inteligence. Po provedení počítačové simulace, která mimochodem probíhala několik měsíců na superpočítači bylo výsledkem, že nejúčinnější pro xenobota by byl tvar C. Navenek připomíná počítačovou postavu Pacmana – hrdinu stejnojmenné počítačové hry.
Takto sesbíraní xenoboti se dokázali pohybovat v okolním prostoru, detekovat cíle a po drobném poškození dokonce projít procesem samoléčení.
Ale to není vše. Inženýři vybavili xenoboty schopností vytvářet svůj vlastní druh. K tomu hotoví živí roboti sbírají jednotlivé buňky a drží je pohromadě několik dní, čímž z rozptýlených buněk dělají „dospělé“ xenoboty.
Vědci tento proces nazývají kinematická sebereplikace, a co je pozoruhodné, dříve bylo možné takový proces pozorovat pouze na molekulární úrovni.
Vědci jsou povzbuzeni výsledky experimentu a věří, že jejich úspěšná zkušenost dá vážný impuls k rozvoji této oblasti vědy.
Takto inženýři naznačují, že studiem xenobotů je možné lépe porozumět samotnému procesu. reprodukci, stejně jako doslova sbírání živých strojů určených k regeneraci lék.
Kromě toho mohou být takoví živí roboti užiteční při vývoji nejnovějších léků a dokonce i pro čištění vodních ploch od mikroplastů.
Vědci sdíleli výsledky již provedené práce na stránkách časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Líbil se vám materiál? Pak ho ohodnoťte a nezapomeňte se přihlásit k odběru kanálu. Děkuji za pozornost!