Experiment vědců z CERNu umožnil zjistit, jak antihmota reaguje na gravitaci
V průběhu dalšího experimentu s antihmotou inženýři z CERNu zjistili, že antihmota se pod vlivem gravitačních sil chová stejně jako my všichni známá hmota. Právě o tomto neobvyklém experimentu a jeho stejně neobvyklých výsledcích bude řeč.
Antihmota a její neobvyklé vlastnosti
Jak víte, antihmota je ze své podstaty podobná běžné hmotě, ale obsahuje jeden malý, ale velmi důležitý rozdíl: částice antihmoty mají opačný elektrický náboj.
A tento „malý“ rozdíl vede k tomu, že kdykoli se setkají částice hmoty a antihmoty, dojde k jejich anihilaci.
Podle dnes obecně přijímané teorie se náš vesmír objevil v důsledku tzv Velký třesk, v jehož důsledku se stejné množství jak běžné hmoty, tak i antihmota.
A ukazuje se, že nakonec měla být veškerá hmota a antihmota zničena. Ale samotná skutečnost, že s vámi existujeme, naznačuje, že nějaký mechanismus ve vesmíru způsobil nerovnováhu a hmota se ukázala být výrazně větší než antihmota.
Z tohoto důvodu se fyzici nejvíce zabývají studiem antihmoty, aby odhalili jakékoli další rozdíly (kromě různých poplatek) k nalezení vysvětlení vzniklé nerovnováhy, přestože podle standardního modelu by prostě neměl existovat žádný jiný rozdíl být. A pokud se vědcům podaří tento rozdíl odhalit, otevře to zcela novou fyziku.
Nový experiment s antihmotou a jeho výsledky
Vědci se proto rozhodli provést další experiment a zjistit, jak antihmota reaguje na gravitaci. Obtížnost provedení takového zdánlivě jednoduchého experimentu spočívá ve skutečnosti, že téměř po celou dobu je antihmota v zavěšené ve speciálních elektromagnetických lapačích, které nedovolí antihmotě přijít do styku s hmotou a tím zničit.
Proto, aby bylo možné experiment ještě provést, rozhodli se vědci umístit antiprotony a záporně nabité vodíkové ionty do takzvané Penningovy pasti.
Jakmile jsou uvnitř této „pasti“, částice hmoty a antihmoty se pohybují po cyklické trajektorii a měřením jejich frekvence mohou vědci určit jejich poměr náboje k hmotnosti.
Teoreticky by při stejné reakci na gravitaci měl být tento poměr naprosto stejný, ale pokud existuje rozdíl je pevný, to bude znamenat, že antihmota reaguje na gravitaci jinak než látka.
Jak tedy experiment ukázal, antihmota a hmota reagují na gravitaci úplně stejně. Přinejmenším toto tvrzení platí v rámci nejistoty nastaveného experimentu, která je v rámci 97 % vykresleného gravitačního zrychlení, kterému částice čelí.
Vědci navíc tvrdí, že jejich experiment je nejméně čtyřikrát přesnější než jiné dříve provedené experimenty.
Ukazuje se, že pokud „hodíte“ kilogram antikamene, spadne na zem stejným způsobem jako obyčejná dlažební kostka a neodletí ze země.
To ale neznamená, že studium antihmoty už nemá cenu dělat. Ostatně, kdo ví, jaké unikátní vlastnosti se mohou objevit jako výsledek dalších experimentů.
O výsledky této zkušenosti se vědci podělili na stránkách publikace Příroda.
Líbil se vám materiál? Pak jej nezapomeňte ohodnotit a také se přihlásit k odběru kanálu. Děkuji za pozornost!